Při použití látkových plen můžete ušetřit ze svého rozpočtu nemalou sumu peněz. Pokud Vás neodradí počáteční investice, s minimálními provozními náklady již pak můžete využívat látkové pleny neomezeně, čímž se celkové náklady na plenky rapidně snižují. Látkové pleny lze navíc použít v případě dalších budoucích potomků
Myslíte, že jsou papírové pleny pro vaše dítě vhodnější? Pamatujte na to, že jsou vyrobeny nejen z papíru, ale i dalších chemických látek. Mimo jiné jsou taky chlorované (to jste jistě nevěděli, že?). Papírové pleny navíc nezdravě zahřívají pohlavní orgány dítěte.
Podle materiálů WEN je „ekologická stopa“ jednorázové plenky dvakrát větší než stopa plenky látkové. Jiné prameny uvádějí, že při výrobě papírových plen se spotřebuje až desetkrát víc surovin, třikrát víc energie a také se znečistí vzduch víc než při výrobě plenek bavlněných, i když počítáme se spotřebou energie na jejich praní a žehlení. Nic z toho se však pochopitelně nedá rovnou převzít pro české poměry, protože vlivy na prostředí jsou závislé na mnoha faktorech výroby a místních podmínkách, ale orientační hodnotu jistě mají.
Nevýhodou jednorázových plenek je, že obsahují umělé hmoty – propustná polypropylénová folie na „suchou“ vrstvu, nepropustná polyetylénová folie na ochranu oblečení, polyakryláty ke zvýšení absorbční schopnosti celulózy. Hmotnost umělých hmot v plence je sice zanedbatelná, přesto se jejich výroba na prostředí také podepíše. Nejvíce však plenky zatěžují prostředí horami odpadů. Dítě spotřebuje průměrně denně 5-6 jednorázových plenek, a to za dva roky, po které dítě plenky potřebuje, činí 4000 plenek, které v nasáklém stavu váží kolem 1 tuny. Takové množství odpadu vyprodukují za stejnou dobu 2 dospělí. V zahraničí jsou sice vyvíjeny speciální technologie na recyklaci použitých plenek, ale vzhledem k přítomnosti těžko rozložitelných umělých hmot je praktické zavedení recyklace papírových plen zatím spíše v oblasti zbožných přání.
Podle informací na serveru http://www.therealnappycompany.com/ existují také studie, podle nichž jednorázové plenky škodí nejen životnímu prostředí a peněžence, ale také zdraví. V rozvinutém světě se prý u mužů snižuje průměrné množství spermatu. Výzkum upozorňuje na to, že od konce 60. let pokleslo téměř o polovinu a dosud klesá každoročně asi o 2 %. Podle některých vědců je možné hledat spojitost mezi snižující se mužskou plodností a papírovými plenkami. Vědci z univerzity v Kielu měřili u 48 chlapečků teplotu jejich šourku. Ukázalo se, že jednorázové plenky neumožňují normální ochlazování a zvyšují – na rozdíl od plen látkových – teplotu šourku o jeden stupeň Celsia. Nadbytečné zahřívání šourku patrně vede v dospělosti ke snížené produkci spermatu. Vyšší teplota je také dávána do souvislosti se vznikem rakoviny varlat.
| Posouzení vlivu plenek na životní prostředí v průběhu celého životního cyklu v přepočtu na dítě a rok (pro německou dětskou populaci) | ||
| Látkové plenky | Jednorázové plenky | |
| Energie (MJ) | 2 532 | 8 900 |
| Odpadní vody (m3) | 12,4 | 28 |
| Neobnovitelné zdroje (kg) | 25 | 208 |
| Obnovitelné zdroje (kg) | 4 | 361 |
| Tuhý domovní odpad (kg) | 4 | 240 |
| Půda pro suroviny (ha) | 1,150 – 6,800 | 29,500 – 32,300 |
| Zdroj: Women’s Environmental Network |
Žádné komentáře:
Okomentovat